Možná jste se ho nikdy ani nezeptali. Možná se ho ptáte a zdá se vám, že neslyšíte odpověď. Možná ho i slyšíte, ale nerozumíte tomu, co říká. Možná i víte, co si přeje, ale nedopřejete mu to.

Před pár lety bylo moje tělo věšákem na oblečení a popelnicí na jídlo. Vůbec jsem ho nevnímala, jen jsem se zlobila, když bolelo a soudila jsem ho za to, jak vypadá. Díky Access nástrojům jsem ho začala postupně více vnímat, tělesné procesy mi otevřely mnoho témat a uvědomění. To, že přijímáme procesy a známe Access nástroje ještě nemusí znamenat, že skutečně jsme s naším tělem ve společenství – přítomni s ním.

Jak říká Gary Douglas: Dojde ti to, až ti to dojde. Mně to naštěstí došli loni a od té doby jsem v úplně jiném vztahu se svým tělem. Mám za něj obrovskou vděčnost a světe div se, přestala bolest zad, zhubla jsem a začínám dělat kroky, abych tělu vyhověla ještě víc. Vždyť je to můj nejlepší přítel. Je tělo i TVŮJ nejlepší přítel?

Lucka